O Waldemarovi
Waldemar Matuška dodnes patří k nejvýraznějším a nejoblíbenějším českým zpěvákům. Na svět přišel 2. července 1932 v Košicích, symbolicky při turné operetního souboru, se kterým jeho maminka vystupovala. Přestože syna pojmenovala Vladimír, od malička mu říkala Valdíku. Sám Matuška používal křestní jméno Waldemar už od začátku své pěvecké kariéry a v 70. letech se nechal přejmenovat i oficiálně. Dětství prožil v Praze, později přesídlil na nějaký čas do Poděbrad, kde se vyučil sklářem. Už v té době působil v různých kapelách, se kterými nejen zpíval, ale i hrál na několik hudebních nástrojů (banjo, kontrabas, kytara). Zlom v kariéře přišel ve chvíli, kdy vystupoval v divadélku Reduta. Tam se seznámil s dvojicí Suchý a Šlitr a od roku 1960 byl v angažmá v jejich divadle Semafor. Díky svému přirozenému talentu a kouzlu osobnosti se brzy stal hvězdou souboru a dostával čím dál víc prostoru. Kromě sólových písní měly obrovský úspěch i duety s Jiřím Suchým, Karlem Štědrým a Evou Pilarovou. Hned v prvním ročníku ankety Zlatý slavík získal 1. místo, o které i v dalších letech „soupeřil“ s Karlem Gottem. V roce 1962 přesídlil do divadla Rokoko, kde zpíval další nezapomenutelné duety například s Helenou Vondráčkovou nebo Martou Kubišovou. Nazpíval i řadu úvodních melodií k několika seriálům. Ačkoliv nechtěl být hercem, objevil se v řadě filmů a díky průpravě z divadel působil, narozdíl od kolegů zpěváků, v rolích přirozeně a přesvědčivě (naše kapela si „půjčila“ například jeho píseň z filmu Fantom Morrisvillu - Až se to jednou hodí). V 70. letech spojil svůj hlas se skupinou K. T. O. (Kamarádi táborových ohňů), se kterými vystupoval třeba v Nashvillu v USA. Jeho popularita byla na vrcholu i v 80. letech, kdy využil zahraničního turné a zůstal i se ženou Olgou v emigraci ve Spojených státech na Floridě. Po pádu komunistické strany se sice do Čech často vracel, žít ale zůstal na Floridě, kde 30. 5. 2009 podlehl selhání srdce při zápalu plic.
Na jeho pohřeb přišlo přes 12 tisíc lidí.